O hyeně Helče, která se hlasitě chechtala

18. května 2015 v 19:30 | ač

Jestlipak víte, kdo je to hyena? Je to zvíře, které žije v Africe. Vypadá trošku jako pes, trošku jako kočka a když se začne chechtat, uslyšíte ji po celé savaně. Je to proto, že svým smíchem upozorňuje ostatní hyeny na nebezpečí. Aby ji slyšely, musí to být hodně nahlas.

Přesně tak to dělala i hyena Helča. Jmenovala se tedy Helena, ale protože to byla obzvlášť velká chechtalka, nikdo jí nikdy neřekl jinak než Helča. Byla to moc dobrá kamarádka. Každému pomohla, když to potřeboval, ráda si povídala a uměla poslouchat příběhy ostatních zvířat. Všichni ji za to měli rádi.

Jednou se Helča procházela savanou. Neměla zrovna nic kloudného na práci, a tak jen tak bloumala, dívala se na mraky, které se honily po obloze, a představovala si, jaké to bude, až bude zase pršet. Období dešťů je pro africká zvířata velký svátek, protože se mohou dosyta napít i vykoupat, tráva a stromy se zazelenají a přinesou spoustu potravy. Jak tak Helča koukala na oblohu, nevšimla si, že se před ní v trávě plazí velký zelený had. Málem na něho šlápla, ale had včas zasyčel a houkl na ni:
"Dávej pozor, málem jsi mě rozšlápla!"

"Jéje, omlouvám se, to jsem nechtěla. Byla jsem trochu zamyšlená, a tak jsem tě přehlédla," povídá Helča a zvědavě si prohlížela zeleného hada. Byl dost velký a tlustý a určitě by jí mohl ublížit. Nebo ostatním hyenám. A tak se začala hlasitě chechtat, aby všichni věděli, že objevila hrozící nebezpečí.
Had zůstal koukat s otevřenou pusou.
"Co to děláš?"
"Chechtám se," říkala Helča.
"A proč? To jsem ti tak k smíchu?" divil se had. A než Helča stačila odpovědět, začal se plazit směrem k ní. Myslel si, že ji vystraší a že před ním uteče. To by se mu líbilo, protože by si připadal velký a silný a skoro tak neporazitelný jako král zvířat, lev Alfons. Jenomže Helča se smála ještě víc a ještě hlasitěji.
"No počkej, co je na mě tak legračního?" povídá zaraženě had.
"Aaaale nic, to je jen taková reakce. Když vidím hada, musím se smát," povídá Helča.
"Nejsi ty nějaká divná?" ptal se jí had.
"To nevím, my hyeny to tak děláme všechny," odpověděla mu.
"Vážně? To jsem nikdy neslyšel."
"Jestli mi nevěříš, my ti to předvedeme," napadlo Helču. A než stačil had cokoli říct, začala k sobě přivolávat ostatní hyeny. Z trávy se začaly postupně vynořovat další a další, některé pruhované, jiné puntíkované, některé měly velké uši, jiné zase rozčepýřený ocas. Až jich byla kolem Helči pěkně velká smečka. Hadovi to nebylo zrovna příjemné, protože jich byla přesila. Kdyby na něho zaútočily, to by asi nestihl utéct. Ale protože byl zvědavý, říkal si, že počká, jestli se budou hyeny opravdu smát.
"Had mi nevěří, že když ho my hyeny uvidíme v trávě, budeme se mu smát," povídá Helča.
"Nevěří? Vždyť to tak děláme odjakživa," povídaly hyeny. "Tobě to, hade, nikdo neřekl?"
"A nevěřím a nevěřím. Myslím si, že si ze mě děláte legraci," povídal had a aby je lépe slyšel, připlazil se k hyenám ještě blíž.
Když uviděly, že se k nim zelený had blíží, lekly se a začaly se jedna přes druhou chechtat. A protože jich bylo opravdu hodně, byly slyšet do velké dálky. Ostatní zvířata si myslela, že se v savaně děje něco velmi legračního. Rychle spěchala k hyenám, aby zjistila, co se tu odehrává. Myslela si, že se hyeny smějí hadovi, a tak se mu začala smát taky. Hadovi už z toho smíchu šla hlava kolem. Vůbec netušil, proč se mu všichni chechtají. Smích byl pořád hlasitější, protože přicházela další a další zvířata a taky se smála spolu s ostatními. Had z toho nakonec dostal strach. Říkal si, že raději uteče - kdoví, jak by to mohlo dopadnout. A tak se začal plazit pryč do vysoké trávy, než zvířatům zmizel z očí. Kdo uteče, ten vyhraje, myslel si.

Hyeny se ještě dlouho chechtaly a nebyly k utišení. Také ostatní zvířata už skoro bolelo břicho, jak se jim otřásalo nakažlivým smíchem. K večeru se postupně začala rozcházet do svých domovů, s veselou náladou a úsměvem na tváři. Říkala si, že měla moc pěkný den a že se hezky zasmála. A had? Ten si ještě dlouho lámal hlavu nad tím, proč se hyeny chechtají. Od té doby svým dětem říká, aby se hyenám zdaleka vyhnuly, jinak se mu budou spolu s nimi smát všechna zvířata. A to není pro hady vůbec nic příjemného.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 HeF HeF | 18. května 2015 v 19:34 | Reagovat

Krásné, chytré, originální...prostě boží! Pokračuj v psaní pohádek dál, svědčí ti to a nám taky :-)

2 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 24. května 2015 v 16:49 | Reagovat

[1]: Nemůžu jinak než souhlasit, vážně moc pěkný! :)

3 Alena Čechová Alena Čechová | 24. května 2015 v 18:26 | Reagovat

Moc děkuji, musím přiznat, že jsem se při psaní dobře bavila  [2]: ;-)

4 Alena Čechová Alena Čechová | 24. května 2015 v 18:26 | Reagovat

Díky za pochvalu, ty moje pravidelná čtenářko [1]: ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama