Opice Hanka herečkou

30. ledna 2015 v 17:14 | ač |  Pohádky
Uprostřed africké savany žila divoká zvířata v přátelství a ve shodě. Lvi kamarádili se slony, opice s krokodýly, žirafy s antilopami a všichni se měli rádi. Každý den se událo něco zajímavého, o čem si mohli povídat, a tak se nikdy nenudili.

Jednou takhle seděla celá tlupa mrštných opic v koruně rozložitého stromu a pozorovala nedaleký tábor, kde byla spousta lidí. Stavěli stany, pobíhali z místa na místo a starostlivě se dívali na nebe. Hlavně vysoký šedovlasý pán, který bez přestání pozoroval oblohu. Pokaždé, když se ho někdo na něco zeptal, váhavě kroutil hlavou. Nakonec si sedl do plátěného křesla, vedle něho si stoupl jiný muž s velkou černou krabicí na dlouhých nohách a spousta dalších lidí je obklopila. Ten, co měl černou krabici, se do ní pořád díval a pohyboval s ní podle pokynů šedovlasého v křesle. Opice ten mumraj pozorovaly a nakonec nevydržely:
"Co se to tam děje?" povídal netrpělivě opičák Ruda. "To by se mělo zjistit. Jdu na výzvědy, kdo jde se mnou?"
Opice by byly rády šly s Rudou, ale trochu se bály, aby v táboře nebyli lovci a nechtěli je pochytat. Jen drzá Hanka sebrala odvahu a říká: "Jdu s tebou. Kdyby tu chystali nějakou neplechu, musíme to říct ostatním zvířatům."



A tak Ruda s Hankou skočili ze stromu a opatrně běželi vysokou trávou k táboru. Dobře schovaní poslouchali, o čem se lidé baví.
"Hanko, to jsou filmaři. Oni tu budou natáčet film!"
"A bojí se, aby nepršelo, proto pořád koukají na nebe," povídá Hanka.
"Ten, co je v křesle, je prý režisér a potřebuje do svého filmu opici. To by bylo něco pro tebe, Hanko! Byla by z tebe herečka!" zajásal Ruda.
Hanka samým úžasem otevřela pusu a vykulila oči. "To jako já? Herečka?" vydechla nadšeně Hanka.
"No jasně. Víš, jak si tě budou ostatní zvířata považovat?" povídá Ruda.

Konec jeho věty už ale Hanka neslyšela, protože vběhla do tábora jako raketa a zastavila se až u šedovlasého režiséra. Vzpurně si stoupla, dala si ruku v bok a pyšně povídá:
"Tak vy hledáte opici do svého filmu? Nikoho lepšího jste najít nemohl. Já jsem pro film jako stvořená."
Režisér a celý jeho štáb se na Hanku překvapeně dívali. Něco takového ještě nikdy neviděli.
"A co umíš?" zeptal se kameraman - to byl ten s velkou černou krabicí. Jak se ukázalo, byla to kamera, kterou se filmy točí.
"Všechno," říká Hanka.
"Tak fajn. Opici budeme potřebovat. Točíme tu film o Africe a opice se bude hodit. Přijď teda zítra v osm ráno," vzpamatoval se režisér z překvapení.
"Tak zítra v osm, rejžo," odvětila Hanka světácky a rádoby elegantně odešla směrem k Rudovi, schovanému v trávě. Spolu pak co nejrychleji běželi za ostatními zvířaty, aby jim vyprávěli, co se právě stalo.

Hanka byla hvězdou celé savany. Zvířata se jí vyptávala, jaké to bylo a o čem si s filmovým štábem povídala. A Hanka vyprávěla, až se z její krátké návštěvy tábora stal téměř seriál na pokračování, ve kterém hrála hlavní roli. Sláva jí začala stoupat do hlavy - byla nafoukaná až hrůza. Teprve pozdě večer usnula a spala tak tvrdě, že málem spadla z větve, na které si ustlala.

Ráno se pečlivě umyla, učesala si chlupy po celém těle, aby se filmařům líbila a dokonce si nad čelo mezi uši připnula puntíkatou mašli. Jako herečka přece musela dobře vypadat. Pak vyrazila do tábora, kde už na ni čekali.
"Výborně, opice Hanka už je tady. Tak poslouchej," povídá jí režisér. "Vylezeš na strom a až mávnu, hodíš dolů ten červený míč. Nesmíš ale být vidět."
"A proč nesmím být vidět?" divila se Hanka.
"V tom je právě ten vtip," říká režisér. "Musí to vypadat, že spadl z toho stromu sám od sebe, rozumíš?"
"Aha," řekla zklamaně Hanka, beze slova vylezla na strom a házela míč dolů tak dlouho, dokud nebyl režisér spokojený, že má konečně dobrý záběr do svého filmu.
Na konci dne dostala od štábu trs banánů jako odměnu a vracela se zpátky mezi zvířata, která už netrpělivě čekala na její nová dobrodružství.

Co já jim řeknu, přemýšlela Hanka. Přeci jim nemohu říct, že slavná herečka ze mě nebude, protože ve filmu ani nebudu vidět. To by se mi všichni smáli. A jak tak přemýšlela, dorazila k řece, kde se zvířata chladila po horkém africkém dni.
"Hanka je tady! Honem pojďte všichni sem! Bude nám vyprávět, jak natáčela film!" volala zvířata na ostatní.
"Promiňte," zívla si Hanka. "Já jsem z toho filmování tak unavená, že už ani neudržím otevřené oči. Bylo to opravdu náročné. Pořád jsem musela zkoušet nové šaty a účesy. To bude nádherný film. A celý o mě. Ještě že mě objevili, prý mám ohromný talent. A vezměte si banány, ty jsem dostala jako honorář," povídala nafoukaně Hanka.
"Jenomže já jsem šel dneska kolem a viděl jsem, jak pořád dokola házíš míč ze stromu dolů," povídá lev. "Žádná herečka nejsi. Jen jsi filmařům pomáhala," a začal se smát.
"A na nás se tady vytahuje. No jo, to je celá Hanka. Opice jedna! Prý herečka!" smála se zvířata jedno přes druhé.

Hanka jen hodila hlavou a povídá: "No a co? Beze mě by ten záběr nenatočili. Kdoví, jak by to s tím filmem dopadlo?" A smála se s ostatními, když si uvědomila, jak byl její dnešní den legrační. Herečka z ní sice nebude, ale může společně s ostatními zvířaty bydlet v africké savaně, zatímco ostatní se na ni jenom dívají ve filmu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 HeF HeF | 30. ledna 2015 v 18:05 | Reagovat

Opět naprosto dokonalá a originální pohádka! Jen tak dál ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama