Hrošice Kamila a zrcadlo

6. ledna 2014 v 17:20 | ač |  Pohádky
Byla jednou jedna hrošice a ta se jmenovala Kamila. Byla ještě mladá, měla jemnou kůži, růžová ouška a široký úsměv. Když se smála, měla pusu doslova od ucha k uchu. Ostatní zvířata ji měla ráda, i když byla maličko hloupá. Nechávala je ale sedět na svých zádech, když potřebovala převézt z jednoho břehu řeky na druhý. Kamile bláto ani stříkance zpěněné africké vody nevadily. Naopak schválně skákala do hloubky, aby pak zvířata na jejích zádech radostí pištěla a ječela - Kamila pro ně vymýšlela divoké kousky jako na pouťových atrakcích.

A tak utíkaly dny jeden za druhým. Z malé hrošice byla najednou velká dáma s úctyhodnou vahou, která si u ostatních získala patřičný respekt. Kamarádů měla dost, jen jí chyběl někdo, kdo by ocenil i jiné její vlastnosti. Zkrátka potřebovala parťáka. V širokém dalekém okolí ale žádný jiný hroch nebyl, a tak bylo Kamile pořád víc smutno.

"Kamčo, co je s tebou?" ptal se jí opičák Ruda, když viděl, jak se sklopeným zrakem a vzdycháním brouzdá blátem na břehu řeky. "Nejsi nemocná?"
Kamila pokrčila rameny. "Já nevím." A zase zhluboka vzdychla. "Občas mě píchne u srdce, někdy se mi najednou zničehonic zalijí oči slzami, sama tomu nerozumím. Možná potřebuju doktora."
"Tak to jsi řekla tomu pravému," nadšeně zareagoval opičák Ruda. "Kousek odtud je tábor, kde doktora mají. Zaběhnu tam a zjistím, co a jak."

Ruda se hned vydal na cestu. Skákal ze stromu na strom, běžel vysokou travou, jako kdyby mu šlo o život. Celý udýchaný doběhl do tábora. Na nic nečekal a vběhl rovnou do ordinace. Zdejší doktor se Rudy nejdřív lekl, až mu stetoskop upadl na zem. Pak si ale vyposlechl Rudovo vyprávění o smutné Kamile, chytil se za bradu, zamračil se a začal usilovně přemýšlet. Nakonec povídá:
"Rudo, s tím my dva asi nic neuděláme. Ale možná bys mohl Kamile přinést tenhle malý dárek. Třeba jí udělá radost a bude veselejší." A podal Rudovi lesklý placatý obdélník. Společně ho zabalili, aby se po cestě nerozbil, Ruda si ho opatrně hodil na záda a vydal se na zpáteční cestu.

Když Kamila uviděla Rudu, probudil v ní zvědavost. Co to nese na zádech? To je něco pro ni? Nebo pro někoho z ostatních zvířat? A na co to asi je?
"Tady ti pan doktor něco posílá. Já tomu teda vůbec nerozumím. Podle mě je to divná medicína. Ale já taky nejsem hrošice, tak tomu rozumět nemusím. Říkal, že máš být opatrná, abys ten dárek nerozbila. Prý se mu říká zrcadlo."
Kamila si od Rudy vzala zabalený obdélník a nedůvěřivě si ho prohlížela ze všech stran. Očichala ho, ale nevoněl, ani nepáchl. Nakonec ho začala opatrně rozbalovat. Nejdřív vykoukl malý lesklý cípek, pak větší, až se zrcadlo vylouplo v celé své kráse. Hrošice ale ničemu nerozuměla.
"A k čemu je to dobré?" ptala se opičáka.
"Prý to poznáš, až se na to podíváš z té lesklé strany. Držíš to obráceně," povídá Ruda.
Kamila tajemný předmět otočila a úžasem vykulila oči. Ze zrcadla na ni koukal hroch, úplně stejný jako ona. Přiblížila k němu hlavu, a on k ní taky. Zamračila se na něho, on se zamračil taky. Usmála se a on se taky usmál.
"Ahoj," pozdravila neznámého hrocha.
"Ahoj," řekl jí ten druhý hroch.
"Rudo, ty jsi mi přinesl kamaráda," s úžasem vydechla Kamila. "Konečně mám někoho, s kým si mohu povídat o hroších věcech. To je skvělé!" Kamila jásala a samou radostí oběhla kolečko kolem trnovníku.
"No vidíš, jak jsem silný," povídá Ruda. "To jsem netušil, že unesu celého hrocha." Smál se, až se za břicho popadal.

Od té doby byla Kamila spokojená a zase se na všechny zubila. Ani jí nebylo divné, že její nový kamarád je placatý a dělá jen to, co provede ona sama. Byla malinko hloupá, a tak jí hroch v zrcadle stačil. Hlavně že měla nového kamaráda. Na ostatní zvířata také nezanevřela, naopak k nim byla milejší. Doktor z vedlejšího tábora tedy vlastně poslal tu nejsprávnější medicínu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 HeČ HeČ | 9. ledna 2014 v 16:34 | Reagovat

No to je prostě geniální! Měla bys vydat knížku s pohádkami pro děti a být tebou, dost o tom uvažuji ;-)

2 Alena Čechová Alena Čechová | 10. ledna 2014 v 9:42 | Reagovat

Tak to mám opravdu radost, že se ti moje nová pohádka líbila. Určitě budu psát další a o knížce zauvažuju :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama