Křivoklátský rybník I.

11. července 2013 v 20:28 | ač |  Příběhy
Na křivoklátský rybník dopadalo měsíční světlo, které mu dodávalo zvláštní tajemný nádech. Pouliční lampy celý večer nesvítily, a tak byla luna jediným zdrojem světla. Mé oči na to nebyly připravené, mžourala jsem do stříbrošedého šera a snažila se podle obrysů poznávat známé věci. Nebála bych se ani sama, ale tentokrát se mnou šel táta - vraceli jsme se z návštěvy domů.

U rybníka seděl uprostřed silnice tmavý stín. Určitě to byl ten vlčák, co občas uteče svému majiteli a toulá se pak po celé vsi. Hrklo ve mně, protože mě napadlo, co asi budeme dělat, kdyby na nás zaútočil. Dělala jsem si z táty legraci, že se jako chlap bude muset obětovat a já zatím uteču pro pomoc. Pomalu jsme se blížili k rybníku. Dávala jsem si záležet na tom, aby na mě psisko nepoznalo, že se přece jen kapku bojím. To by po mě určitě okamžitě šel. Jenomže on najednou vyskočil a s úpěnlivě táhlým vytím utekl pryč. Zřejmě se nás lekl víc, než my jeho. Ohlížela jsem se, jestli není jenom vychytralý a nedoběhne nás zezadu - to by pro něho byl útok jednodušší. On se ale vrátil na své původní místo a bez hlesu se díval na ten velký kulatý svítící měsíc.

Teprve doma mi došlo, že je úplněk a že všichni živí tvorové jsou pod vlivem magie měsíčních paprsků. Možná proto vlčák neštěkal a nekousal a stalo se z něho bázlivé plyšové zvířátko. Ještě že tak, jinak bych zaběhla světový rekord. A to bych přece profesionálnímu sportu nemohla udělat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikola Mills Nikola Mills | Web | 11. července 2013 v 20:41 | Reagovat

pěkný blog :))

jinak,pokud se zajímáš o kosmetiku,mrkni na můj blog,myslím že by se ti některé články mohly hodit :)

2 HeČ HeČ | 18. července 2013 v 19:31 | Reagovat

Nádherné a něžné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama