Prší rovně?

3. října 2012 v 14:18 | ač |  Legrácky
Byla jsem s tátou na chalupě a počasí nám moc nepřálo. Foukal studený vítr, nad námi se to pěkně mračilo a vypadalo to, že každou chvíli spadne pěkný lijavec. Zašili jsme se do kuchyně, táta zatopil a za chvíli už v prostorných kamnech praskal oheň.

Na terasu dopadly první těžké kapky deště.
"Už to začalo," říkám tátovi.
"Už prší?"
"No jo, a pořádně."
"A prší rovně?"
"Jak rovně?" divila jsem se jeho otázce.
"No rovně. Protože kdyby foukal vítr, pršelo by šikmo a to by nám na půdě pršelo do pokoje. Nechal jsem otevřené okno, tak potřebuju vědět, jestli ho mám jít zavřít."
"Aha, tak to jo," culila jsem se jeho logickému vysvětlení. "Neboj, zatím prší rovně. Kdyby se změnil směr, řeknu ti."

Vyprávěla jsem úsměvnou historku kamarádce Káče a obě jsme se jí zasmály. A podruhé, když jsem byla u ní na návštěvě a začal déšť.
"Prší rovně?" ptala se mě.
"Jo jo, rovně."
"Tak to je fajn, protože jinak by mi venku zmoklo prádlo na sušáku."

Není nad pragmatické lidské poznání.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Táta Táta | E-mail | 3. října 2012 v 15:09 | Reagovat

Jo, směr deště je velmi důležitý! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama