Dědo, makej!

29. října 2012 v 16:56 | ač |  Legrácky
Nedávno se na Křivoklátě konala soutěž místních hasičských sborů. Švagr, který startoval za seniory (ačkoli je to pořád fešný a dobře stavěný chlap), se svým týmem vyhrál. Myslím si, že mu k vítězství pomohlo i mohutné fandění všech přihlížejících. Mezi nimi byla i jeho malá vnučka Rozálka, která se divila, co to děda dělá.
"Děda bude soutěžit," vysvětlovala jí moje sestra. "A až poběží kolem, musíme mu hodně pomáhat."
"Jak?"
"Budeme na něj volat - dědo, makej!"
Nikdo netušit, nakolik se nové slovo Rozálce zalíbí.
K obveselení kolemstojících pořád hlasitě a zřetelně volala "Dědo, makej!"

Stejně volala i na svého pradědu, kterého odpoledne vyhlížela ve dveřích bytu. Šel pomalu po schodech, protože už mu to tak nešlape. Od přízemí ale slyšel veselý dětský hlas "Dědo, makej!" A tak makal a šlapal, až se zadýchal.

Za dva týdny měla Rozálka druhé narozeniny. Od své maminky dostala krásný dort a spoustu dalších dárečků od ostatních členů rodiny. Bylo mezi nimi taky velké nákladní auto, kterému sedla na korbu a chtěla vozit. "Dědo, makej!" dožadovala se pozornosti.

Malá Rozálka ještě neví přesně, co slovo "makej" znamená, ale význam chápe moc dobře. Kéž by stejně dobře vnímali naše slova i jiní lidé kolem nás.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama