Září 2012

Je mi to jedno

25. září 2012 v 20:47 | ač |  Říkanky
Myslím si,
že někde spíš,
že dobře jíš,
že už snad víš,
kdo jsi.

Vzpomínám,
jak moc jsem tě chtěla,
kolik nocí vedle tebe bděla,
jak hloupě jsem nevěděla,
kdo jsi.

Je mi to jedno.

Teď už je mi to jedno…

Jsem šíleně dospělá

5. září 2012 v 15:41 | ač |  Říkanky
Jsem šíleně dospělá,
jenže nevím, jestli jsem to chtěla
nebo nechtěla.

Kdysi jsem po tom toužila,
myslela jsem, že bych si to užila
mít děti a manžela.

Pak jsem se roky ploužila,
dlouho jsem se soužila,
měla jsem pocit, jako bych nežila.

Lásky jsem drobila,
mnohé dny marnila,
ani nevím, komu a čemu jsem sloužila.

A tak jsem teď dospělá,
odvážnost mi prospěla,
a už vím, jak se co nedělá.

Šíleně dospělá
s touhami anděla.

Myslitel

3. září 2012 v 8:47 | ač |  Příběhy
Zdálo se mi, že jdu dneska do školy. První den.

Zase jsem měla skládanou sukýnku, žlutou blůzičku a podkolenky. Na zádech tašku, na kterou jsem byla tak pyšná. Měla jsem pocit, že už jsem dospělá. Mávala jsem pytlíkem na přezůvky a tvářila jsem se děsně dospěle. Mám pro to i důkaz, táta tenkrát můj první den natáčel na kameru. Tak se i po letech mohu podívat na tu malou holku, která měla pocit, že jde spasit svět.

Na svůj sen jsem si vzpomněla, když jsem ráno viděla prvňáky. Někteří šli s bázní, protože si neuměli představit, co je vlastně čeká. Jiní běhali kolem maminky a ne a ne se uklidnit. Těm asi bude škola malá.

Zaujal mě klučina s výrazem myslitele. Kamarádovi vysvětloval taje počítačového programování. Ten ho poslouchal s nesmírným údivem - buď ho obdivoval za to, co ví a umí, nebo tomu vůbec nerozuměl. Nebo oboje. Pak jsme na tom byli stejně. Zastavila jsem se a pozorovala je. Zvláštní dvojice. Hlavy měli nakloněné k sobě, jeden pořád mluvil a mluvil, druhý uznale přikyvoval. Tak jak šli, plynule vešli do školy, aniž je cokoli vytrhlo z jejich dialogu. Nebo spíš monologu. Pochybuji, že si všimli, že už jsou uvnitř.

Třeba je to budoucí Albert Einstein. Nebo Bill Gates a Steve Jobs. Škoda, že nevím, jak se ten malý šikula jmenuje. Sledovala bych zprávy s větším zaujetím, jestli nezaslechnu o jeho prvním úspěchu. Přála bych mu to. Koneckonců i sobě a všem ostatním. Potřebujeme spoustu chytrých hlaviček, které lidstvo posunou o další kroky dopředu. Nebo nás naopak zabrzdí, abychom si vývojem neublížili. Snad jich dneska pár do školy přišlo.