Metál pro Ivanku

27. června 2012 v 20:07 | ač |  Příběhy
Ivanka čekala druhé dítě, ale její Kája nechtěl o svatbě ani slyšet. Prý mu to tak vyhovuje, bojí se, že formalizace vztahu by jim uškodila. V práci toho měla až nad hlavu, měla dokonce převzít šéfovo místo. To by se ale musela vrátit z mateřské už po pár měsících. Malé Kačence se právě klubaly zoubky, a tak dávala svoji rozmrzelost patřičně najevo. Do toho všeho přijela na návštěvu maminka, která jí chtěla pomoci s domácností, ve skutečnosti spíš překážela a přidělávala další starosti. Přesto všechno byla Ivanka usměvavá a chodila s hlavou vztyčenou.
Jen to ráno jí nějak nebylo dobře. Vstala z postele celá rozlámaná a bolavá, rozcuchané vlasy rozhozené kolem hlavy, pomuchlané pyžamo vypadalo jako vypůjčené. Maminka se na ni káravě podívala.
"No Ivko, jak to vypadáš? Dej se dohromady."
"Jo, já vím, není mi dobře," chabě se bránila Ivanka.
"Aspoň zastrč to břicho."
"No mami...?"
"Jéžíííš, promiň, já zapomněla, že jsi vlastně těhotná," snažila se situaci napravit maminka.
Ivanka si řekla, že je nejvyšší čas s tím vším něco udělat. Večer řekla Kájovi, že svatba bude, ještě než se narodí jejich druhé děťátko, jinak ať si balí kufry. Maminku poslala domů, protože prý volal tatínek, že mu moc chybí. V práci se domluvila, že si bere pár dní volno a po porodu nastoupí nejdřív za rok. Jásali radostí a na všechno kývli. Nakonec i Kačenka se uklidnila, protože zoubek konečně vykoukl na svět.
Jestli si myslíte, že je můj příběh vymyšlený, bohužel se mýlíte. Podobných statečných Ivanek chodí po světě spousta. Ta moje patří k lidem kolem mě, které bezmezně obdivuji. Zasloužila by si metál. Až se zase budou posílat návrhy na hradní vyznamenání, napíšu o ní těm, kdo vybírají kandidáty. Můžete se přidat se svými Ivankami. Třeba to nevyjde, ale bude se o nich vědět. A to je dobře.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama