Kočička Bělinka a hvězdy

16. června 2012 v 16:17 | ač |  Vzpomínky
Miluju pohádky. Měla jsem je ráda jako dítě, ale i dneska si s chutí nějakou přečtu nebo se podívám na zdařilé filmové ztvárnění.
Nejvíc mě poznamenaly dva příběhy, každý něčím jiným, ale oba natrvalo.
První pohádka se jmenovala O kočičce Bělince a vyprávěla nám ji moje babička. Nám znamená mně a mé o dva roky mladší sestře. Ona byla rozkošná blondýnka s modrýma očima, já nakrátko ostříhaná hnědovláska s hloubavým pohledem. Ona byla kočičkou a já béžovým pejskem. O nich ta pohádka byla. Na konci babička vždcyky říkala: "A vy jste jako ta zvířátka v pohádce, obě hezké, ale každá jinak. A obě vás mám ráda stejně." Přála jsem si aspoň jednou být kočičkou Bělinkou, ale nikdy jsem se toho nedočkala. Postupem let jsem zjistila, že vůbec není špatné být béžovým pejskem. Už proto, že psi jsou považováni za věrné přátele, zatímco kočky za falešné potvůrky. Ne že bych tím měla na mysli, že má moje sestra zmíněné kočičí vlastnosti. Ale někdy je výhodnější být nenápadná a v ústraní, abych pak mohla v pravou chvíli překvapit. Psí otevřený útok.
Druhá pohádka se jmenovala Hvězdné tolary a napsali ji bratři Grimmové. Jde o příběh malé osiřelé holčičky, která se s ostatními podělila o všechno, co měla. Za odměnu jí z nebe padaly k nohám hvězdy, které se po dopadu na zem změnily v tolary. Nezaujal mě tolik příběh, jako spíš obrázek, který u pohádky byl. Obyčejná pérovka, tedy perokresba, na které je vyobrazená dívenka, které do zástěrky padají jiskřící hvězdičky. I když byla ilustrace jen černobílá, čišela z ní taková čistota a záře, že kdykoli jsem se na ni podívala, měla jsem pocit, jako kdyby hvězdy padaly do klína mně.
Možná se ale ještě dočkám. Třeba budu pro někoho kočičkou Bělinkou a zažiju jas padajících hvězd. Na pohádkách je krásné, že mají vždycky šťastný konec.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 martina martina | E-mail | 20. června 2012 v 13:07 | Reagovat

to je také velká krása, musíme hnde založit nový časopis tohle musí vyjít v tištěné podobě

2 Alena Čechová Alena Čechová | Web | 20. června 2012 v 13:42 | Reagovat

Tak to jsem ráda, že se ti to líbí :-) Sem s časopisem ;-)

3 Šuba Šuba | E-mail | 20. června 2012 v 14:57 | Reagovat

Jen jestli je to pravda!

4 Pavlína Pavlína | 20. června 2012 v 20:49 | Reagovat

To je moc hezký. A už je mi jasný, proč máš dlouhé blond vlasy. I béžový pejsek občas vystrčí drápky. :-)

5 HeČ HeČ | 26. června 2012 v 14:17 | Reagovat

To by mě zajímalo, kdo je teď ten béžový pejsek :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama